Pro mnohé se květen změní v nestereo měsíc už jen proto, že opráší kola a s vidinou nějaké "kolektivní hry" se každý den mordují při dojíždění do práce, mnohdy šíleným terénem, na šílenou vzdálenost nebo v šíleném počasí. Ale co je to "šílené"? Když jsem se kdysi kamaráda ptala, jak může vůbec jezdit na kole v Praze ("v té strašné dopravě", "v té zimě" apod.), jen odvětil: "V jaké zimě? V jaké dopravě?". To, co jednomu přijde jako šílené, jiný vnímá jako obyčejný standard. Brzy jsem sama pochopila. Takže aby bylo jasno: gratulace všem, kdo vytáhli kola, koloběžky nebo elektrokola a zapojili se do soutěže Do práce na kole. Vystoupili jste z komfortní zóny, máte za sebou první Nestereo!
OK, jenže květen má 25 dní a možná budete jezdit i dýl než jen soutěžní měsíc. Takže navrhuji zahájit hned zčerstva dojížděcí nestereo, které spočívá v tom, že každý den pojedete do práce trošku jinou cestou. Vím, na některých úsecích to nejde, ale zamyslete se, opravdu musíte jezdit tou samou ulicí, vcházet do práce tím stejným vchodem, vyjít po stejném schodišti? Co takhle jezdit cikcak prázdnou silnicí, přejet o ulici dál nebo vyjet na kopec, i když kratší trasa vede po rovince? My do toho teda J(E)DEME!
Díky kolu nebo kolobrndě vám na dlani leží nestereo výhledy...
Takhle radši nééé?
(piskkle)
