Kolo, revolver a absint

Varování: tento příspěvek obsahuje novotvary, divnotvary a necitovaný obrázek.

Nevím proč, ale dnes jsem si připadala tak nějak jarryovsky a ubuidně. Jo, tyhle dva novotvary se vztahují k věhlasnému Alfredu Jarrymu. Hádali byste, že letos uplyne 140 let od jeho narození?

Tenhle Jarry, to byl typ. Velocipédský mimoň. Podle Wikipedie (další nesprávná citace) mu ke spokojenému životu stačily tři věci: kolo, revolver a absint. A teď se podržte: revolver používal místo cyklistického zvonku! Haháá, ten na to přišel. Tuhle se mě někdo ptal, jestli používám zvonek a já odvětila, že ne, že mi to přijde příliš protivné. Plánovala jsem si na kolo pověsit plyšovou kachnu a turisty rozhánět hlasitým "gaga", vzhledem k neustálému dešti jsem to však zamítla. Asi bych měla začít uvažovat o tom revolveru! :)

Fredy na svém velocipedu.

V několika Fredyho pracích hrají kolo a cyklistický závod velkou roli. Tak třeba v Ukřižování (AJ) nebo v Nadsamci. Tam se objevil dokonce pětimístný tandem. Četla jsem knihu kdysi na základce a doteď nemůžu zapomenout, jak jeden z cyklistů během cesty zemřel, spolujezdci překonali jeho posmrtnou ztuhlost a využili jeho váhy k pohonu kola. Přitom závodili s vlakem a živili se jen Perpetual-Motion-Food. Závod ale stejně nevyhráli, předjel je jakýsi cyklista.

Možná, že jsem se královsky-ubuovsky cítila taky proto, že si začínám opakovat francouzštinu pro naši letní pyrenejskou expedici. Naposledy jsem se franštinu učila před 15 lety (=uf). Ž suí malala téte. A goš. Ilnijapaekua. Merd(r)e. Pozor, to poslední už je zas jarryovština ;). Ale dnes jsem se s Francouzi, co jsem je fotila s výhledem nad Čechovým mostem, domluvila taky jen rukama nohama: "to není daleko, to je jak byste kolem dohodili a zbytek na kameni doskákali" :).

Možná taky, že tento stav je jen přirozeným stavem duše... Stavem duše utopené ve vodě:

(piskkle)